Četla jsem v březnu 2018

30. března 2018 v 20:55 | Mona |  Četla jsem - WRAP UP

Březen 2018

Třetí měsíc v roce se již pomalu ale jistě chýlí ke konci a já, jak jsem vám již slibovala ve článku s připravovaným čtením, přicházím s dalším knižním tématem. Nyní se shrnutím mého čtiva právě za měsíc březen.



Avšak ještě než se do toho výlevu mých pocitů, lásky a i pobouření pustím, mám na vás menší otázku. Jelikož jsem před pár dny oslavila narozeniny, je snad jasné, že jako knihomol si musím nadělit pár knih. Takže pokud by byl zájem o článek, co za knihy jsem dostala k narozeninám, moc ráda ho napíšu a nafotím. Jen nechci, aby to vyznělo, že se vychloubám, takže spíše to záleží na zájmu z vaší strany.

Každopádně, březen jsem i po docela úmorném snažení (které trvalo první dva týdny), celkově přečetla tři knihy a z toho čtvrtou rozečetla. Pokud bych měla začít v pořadí, jak jsem knihy dočetla, začala bych tedy třetím dílem Navždy s láskou Lara Jean z trilogie Všem klukům, které jsem milovala. Možná se budu opakovat, jelikož hodně z toho jsem již nakousla ve článku s TBR, ale za tu dobu, kdy jsem přečetla první díl, následně druhý a kdy jsem čekala na vydání třetího, jsem si právě k těmto knihám vybudovala krásný, pozitivní vztah. Osobnost Lary Jean, obyčejné středoškolačky, která řeší nejenom normální problémy puberťáků, ale také se musí vyrovnávat se smrtí své matky, odstěhování nejstarší sestry Margot do Irska a jejich postupné odcizení a v neposlední řadě i se samotnou hlavní zápletkou, jež jí pěkně zamotá hlavou, jsem si zamilovala.

Abych to tady jen nechválila do nebeských výšin, ano, uvědomuji si, že některé scény v knize jsou až příliš přeslazené, naivní a že v některých chvílích máte chuť hlavní postavu něčím prásknout po hlavě. Ale takové dospívá je, no ne? Zamilovaní lidé vidí svět i své druhé polovičky v tom nejlepším světle, což Lara na začátku knih viděla, ale s postupem času jak stárla a již nebyla ta malá holčička, ale vyrostla v dívku, jež se musela rozhodnout, na jakou vysokou školu půjde, jak se vypořádá s rodinnými problémy a i s láskou, všechno znovu nabralo ztracené reálnosti. Sic tam pořád bylo nějaké to ale a věřím, že některým z vás se to nemuselo zrovna líbit, já, hrubý odpůrce románů a YA knih z prostředí střední školy, jsem si knihu i tak hodně užila.

I přes fakt, že bych knihy doporučila spíše mladším čtenářkám, které
se do postavy dokáží lépe vcítit, jsem této knize na Goodreads dala hodnocení 5/5 hvězdiček. Možná z čiré nostalgie, ale za tímto rozhodnutím si stojím a budu si za ním stát i nadále.

Odkaz na celou sérii v Databázi knih je zde.

*moc se omlouvám, že na fotkách nemám i třetí díl, ale ten hned po dočtení putoval ke kamarádce*



Jako druhou knihu v pořadí jsem dokončila Faju, druhý díl Naslouchače.

Ah, já vím, že se neskutečně opakuji, že jsem již trapná a bůh ví co ještě, ale já tyhle knihy miluji. Ačkoliv jsem na Petru Stehlíkovou krapet naštvaná kvůli tomu konci, někdy mě štvalo chování hlavní hrdinky a místy mi přišlo, že dvacet pět bojovníků je krapet příliš, pořád tuhle knihu mohu označit jako velice povedenou. Pžíběh vás doslova nonstop nutí přemýšlet nad nadcházejícím dějem. A vaše zvědavost vás pořád popohání ke čtení a s úžasným stylem popisů a celkově vyjadřování autorky, to ani jinak nejde, jelikož se vám všechno zhmotní rovnou před očima. Ani si to neuvědomíte a už jedete na koni společně s Ilan a pětadvacítkou. Taktéž se mi neuvěřitelně líbí, jak autorka pokračuje v rozvíjení sklenitu a našich, ale i hlavní hrdinky, znalostí o tomto nerostu. Ve většině fantasy knih nás autoři vrhnou do víru svého vlastního světa a tímto brutálním způsobem se nám pokusí všechno vysvětlit právě v prvním díle, aby v dalších následujících už měli volnou ruku a my tak již přirozeně moc informací nedostáváme. Tady je to ale úplným opakem. Znalosti pozbyté z předchozího dílu se rozvíjí a rozkvétají v něco většího. A vy jen s otevřenou pustou berete všechno, co vám Stehlíková nabídne. A že toho je!

Ti, kdo četli Naslouchače, ví, že nás autorka v prvních desítkách, možná i stovkách stran, zahltila hned několika desítkami pojmů. Sklenit i jeho historie je sám o sobě hodně obsáhlý a všechno z toho si udržet v paměti až do druhého dílu byl docela oříšek. Nebudu lhát a řeknu narovinu, že jsem se toho hodně bála. Ale v podstatě jsem se bála ničeho. Sám o sobě hodně napomohl slovníček jak u prvního dílu, tak i u druhého. Všechno si to můžete obnovit u něj.

Do Naslouchače jsem také šla s vědomím, že je to půl fantasy a půl sci-fi a právě ve Fajovi se hned na začátku setkáváme s tou stránkou sci-fi. Na kterou jsem se tedy neuvěřitelně těšila. A autorka, jak jinak, nezklamala. Víc vám k tomu nechci prozrazovat, protože je to právě ten druhý díl a k pochopení všech mých narážek byste potřebovali znalosti z prvního dílu, který zde nechci spoilerovat. Každopádně, pokud chcete podpořit českou autorku fantasy knih, Naslouchače i Faju stoprocentně doporučuji, protože… Jeho jméno vládne!

Knize jsem nemohla dát nic jiného, než 5/5 hvězdiček. A již teď se nemůžu dočkat třetího dílu!

Odkaz na knihy najdete zde.


A poslední kniha tohoto měsíce byla krapet netradiční, jelikož jsem ji četla do školy. Stařec a moře od Ernesta Hemingwaye.

Eh, kde jen začít… Je to jedna z knih na maturitním seznau, a jelikož naše paní učitelka češtiny neusíná na vavřínech, aktivně nás popohání právě do maturitní četby, kterou zpracujeme do formy prezentací a přednášíme ji jako u maturity před celou třídou, bylo jen otázkou času, kdy přijde řada na mě. Osobně jsem si právě tuto knihu na začátku roku vybrala hlavně z toho důvodu, že můj sourozenec ji již četl a neskutečně mi ji vychvaloval. Tak jsem si i přes docela negativní názory různých zahraničních lidí na Goodreads řekla, že tomu dám šanci. A teď všichni, kdo tuto knihu četli a líbila se jim, mě neberte špatně, každý máme vkus jiný, ale již jen podle mého nízkého hodnocení můžete říct, že jsem si tuto novelu zrovna neužila. Dala jsem tomu 2/5 hvězdiček a to jen kvůli tomu konci, jak se mladý chlapec choval ke starci.

Upřímně se mi o tom ani nechce moc mluvit, jelikož jsem se právě díky hodnocení mého bratra těšila na tuto četbu, ale nestalo se tomu tak. Uznávám, že je to spíše mužská četba a že se v tom asi ženy moc nenajdou a ačkoliv já romány ani nic podobného často nečtu, jelikož tíhnu hodně k epické a dark fantasy, nelíbilo se mi to... Teď se cítím hrozně, že tak píšu o autorovi, který za tohle dílo dostal Nobelovu cenu na literaturu a že haním jeho životní dílo.

Celkově styl psaní pana Hemingwaye mi hodně nesedl. Miluji popisný styl, a když si autor umí pohrát se slovy, ale když asi tak 80/90 stran (ze 104) čtete jen o moři a rybě, stane se to poměrně nudnou záležitostí, a i když jsem se snažila nic takového neudělat, nejednou jsem měla nutkání další popisy přeskočit. Ano, mělo to své světlé chvilky hlavně ve vzpomínkách starce a celkově v jeho chování. To bych hodně chtěla vyzdvihnout, protože přesto, že se mi dílo celkově nelíbilo, byly postavy vybarveny tak, abych se do jejich pocitů dokázala vcítit. Možná to je tím, že se starými lidmi přicházím hodně často do styku a přirozeně vím, jaké to ve skutečnosti je, ale právě tohle se mi hodně líbilo.

Odkaz na knihu najdete zde.


Takže, tohle byl můj březen. A co ten váš? Klidně mi můžete napsat do komentářů, jaké knihy jste za tento měsíc přečetli. Taktéž bych poprosila o vyjádření k tomu narozeninovému book haulu a pod příspěvkem můžete najít anketu, jaký článek byste chtěli jako další! Mějte se krásně a uvidíme se zase u dubnového TBR!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annelie McKey Annelie McKey | E-mail | 27. dubna 2018 v 17:36 | Reagovat

Ahoj.
V minulém TBR jsi mě na Naslouchače a VKKJM navnadila tak, že to teď urputně sháním ve formátu na čtečku. Bohužel se mi zatím nepoštěstilo, ale já to nevzdám.
Ke tvé otázce ohledně sdílení narozeninového dárku... Vím, že už je asi pozdě, ale já bych to ocenila. Zajímá mě, které knížky tě ve formě dárku zahřály u srdíčka.
Stařec a moře... Mám pocit, že mě to také bude celkem nevyhnutelně čekat. A netěším se. Povinnou četbu nemám ráda a pochybuji, že mě něco jen tak donutí změnit názor. :)

Annelie McKey

2 Mona Asui Mona Asui | Web | 28. dubna 2018 v 15:06 | Reagovat

[1]: Nevzdávej se! Ono se to vyplatí. :3 To čtení pak za to stojí.

Některé knihy v povinné četbě nejsou hrozné, to jen Nobelovky. :D

3 Annelie McKey Annelie McKey | 28. dubna 2018 v 16:01 | Reagovat

[2]: Tomu věřím. :D

Jak co, no... Na Nobelovky si budu dávat pozor ;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama